Kolik procent času se soustředíš na to, co děláš a kde jsi, a kolik procent času jsi myšlenkami jinde?
NESOUSTŘEDĚNÁ MYSL je mysl, která bloudí pro různých tématech, myšlenkách a vnitřně generovaných pocitech, ale nesoustředí se na probíhající činnost.
R. Benjamin Hollis, Christopher A. Was (2016) ukazují, že vyšší míra nesoustředěnosti vede k horším akademickým výsledkům a menší kapacitě pracovní/krátkodobé paměti. Nemalou měrou za to mohou technologie samotné. Ve studii zmiňují sociální sítě jako Facebook. Tedy: lepší soustředění vede k lepší výsledkům. To asi nikoho nepřekvapí.
Matthew Killingsworth a Daniel Gilbert (2010) ve své práci s 2250 lidmi zjistili, že naše mysl se nesoustředí asi 46,9% času a minimálně v 30% během kterékoliv aktivity (s výjimkou milování). Zdá se, že je to výchozí fungování mozku.
V souladu s mnoha filozofickými a náboženskými směry, které učí, že radost lze nalézt tím, že žijeme v současnosti, v tomto okamžiku (vzpomeň na vychutnávání) se ale ukázalo, že bloudění mysli nás okrádá o možnost většího pocitu radosti.
A to i přesto, že v mysli utíkáme spíše k příjemným tématům (42,5%) než k těm nepříjemným (26,5%) nebo neutrálním (31%). Lidé myslící na příjemné věci nebyli šťastnější než Ti, co se soustředili na to, co dělají a byli výrazně méně šťastni, když mysleli na neutrální či nepříjemná témata. Rovněž se na vzorku ukázalo, že tohle bloudění mysli, jakkoliv je častější v nepříjemných situacích, je spíše příčinou, a ne pouhým důsledkem menšího pocitu spokojenosti a radosti.
Pro větší pocit štěstí a radosti je třeba se více soustředit na to, co děláme a kde jsme - být v tom místě a okamžiku.
Ale jak to udělat, když myšlenky samy utíkají?
MEDITACE je technika, která odvrací pozornost od rušivých vjemů a myšlenek https://cs.wikipedia.org/wiki/Meditace.
Judson Brewer a kol. (2011) Porovnávali lidi praktikující meditaci (různé druhy) a kontrolní skupinu. Za pomocí funkční magnetické rezonance zjistili, že meditace vede k jinému způsobu zapojování a aktivitě mozku, která zvyšuje míru soustředění. A to jak během meditace, tak mimo ni. -> Efekt opakované meditace je trvalý.
Barbara Fredrickson a kol (2008) provedli studii, kde polovině účastníků bylo uloženo 5x týdně po dobu 7 týdnů praktikovat Mettá/Maitrī meditaci (nesobeckou milující laskavost, Loving Kindness Meditation). Jedná se o poměrně komplexní studii testující celou řadu hypotéz, pokud máte zájem, podívejte se na ní blíže. Shrnutí, je: Meditace přispívá k růstu pozitivních emocí.
Cendri Hutcherson a kol. (2008) zjistili, že i několik minut Mettá meditace vede ke zvýšeným pocitům sociální blízkosti a pozitivity. Je to míněno zejména ve smyslu odcizování se lidí v moderní společnosti, nicméně o prospěšnosti sociálních kontaktů jsem přemýšlel ve dni 17.
Britta K. Hölzel a kol. (2011) ve studii za pomoci magnetické rezonance zjistili, že meditace přispívá k větší koncentraci šedé kůry mozkové. Výsledky naznačují, že jde o vliv na oblasti spojené s učením, pamětí, regulací emocí, nadhledem a zpracování informací ve smyslu k sobě.
Meditace může být nejen různá, ale také za různých okolností. Například někteří z těch, co běhají maraton, říkají, že během pravidelného rytmu kroků meditují.