Den 4
5 případů, kdy jsou naše touhy pomýlené
V třetím dnu jsem zjistil, jak mne moje intuice mohou mást. Dnes chci prozkoumat, jakých oblastí by se to mohlo týkat. Když se podívám na sebe a lidi kolem, usilujeme například o:
Skvělé věci
"Kdybych jen mohl mít ten nový iPhone, to skvělé auto, dům..." Byl bych skutečně šťastnější?
Carol Nickerson a kol. 2003 ve velké studii na 12000 studentech od kterých sbírala data v sedmdesátých a následně v devadesátých letech minulého století (po 19 letech) zjistila,
že ti materialisticky orientovaní byli méně spokojeni se svým životem a trpěli také více psychickými chorobami. Pokud je naším cílem finanční úspěch, negativní dopady na rodinný život jsou obvykle značné.
Jeden ze zajímavých článků na toto téma zde (anglicky): https://www.apa.org/monitor/jun04/discontents
Pravá láska
"A byla svatba a žili spolu šťastně až na věky." Jak je to s láskou? Richard Lucas a kol. (2003) sledovali 25000 lidí po dobu 15 let. 1761 z těchto lidí začalo studii jako svobodní a v průběhu této studie se oženili. Do vzorku však bylo započteno jen 1012 lidí, kteří se studie účastnili dostatečně dlouhou dobu před a po svatbě.
Studie zjistila, že lidé jsou šťastnější asi rok před svatbou a jeden až dva roky po svatbě. Potom jejich úroveň štěstí klesá a není rozdílná od ostatních lidí. Pro úplnost ale považuji za nutné uvést, že variabilita je v této věci značná a někteří lidé jsou po svatbě mnohem šťastnější než před ní a jiní naopak mnohem nešťastnější.
Dokonalá tvář či tělo
"Když zhubnu..." Sarah Jackson a kol. (2014) z University College London sledovali 1979 obézních osob (BMI > 25) po dobu 4 let. Účastnici byli starší lidé bez chronického onemocnění nebo klinicky diagnostikované deprese na počátku studie.
Těm, kterým se podařilo zhubnout, se sice zlepšil krevní tlak či hladina triglyceridů, ale jejich depresivní nálady se zhoršily o 24%. Těm, jejichž váha zůstala stejná, se depresivní nálady zhoršily o 16% a konečně těm, kdo přibrali, o 14%.
"Kosmetická chirurgie..." Tilmann von Soest a kol. (2011) sledovali 1597 adolescentních dívek a žen po dobu 13 let. 4,9% z nich podstoupilo estetický chirurgický zákrok (plastiku). Ty, které jej podstoupily, měly již tak proti zbytku horší symptomy deprese a úzkosti, historii sebe ubližování, pokusů o sebevraždu a užívání drog. Těm, které zákrok podstoupily, se následně symptomy deprese, úzkosti, problémů s jídlem a alkoholem ještě zhoršily (zhruba 2x). To jak vnímaly svůj vzhled se zhoršilo z hodnoty -0,12 na -0,24.
Dobré známky
Linda Levine a kol. (2012) provedli studii, ve které mimo jiné zjišťovali, jak dobří jsme v předvídaní toho, jak určitá situace ovlivní náš pocit radosti. Ve studii se např. ptali 181 vysokoškolských studentů, jak si myslí, že bude ovlivněn jejich pocit radosti, pokud dostanou horší, stejnou nebo lepší známku, než očekávají. Následně to porovnali se skutečností po zkoušce. Stupnice 1-10.
| Očekávání | Skutečnost | |
|---|---|---|
| Lepší než očekávaná známka | 8,27 | 6,55 |
| Stejná známka jakou očekávali | 7,81 | 6,45 |
| Horší než očekávaná známka | 4,42 | 6,36 |
Skutečnost nebyla ani zdaleka tak dramatická jako odhad. Znovu se ukazuje, že odhad dopadu konkrétních událostí na spokojenost je špatný.
Studie naznačuje, že do určité míry je tento velmi špatný odhad dán tím, že sice možná celkem dobře odhadneme, jak se budeme cítit ohledně té konkrétní věci, ale přeceňujeme význam pro celkový pocit - v ten budoucí okamžik nežijeme jen tou jednou událostí, ale spoustou dalších, které se staly, dějí nebo budou dít.
Co možná největší mzda či příjem
Ve své knize Americký paradox David Myers (2000) dokladuje, že se za poslední čtyři dekády naše subjektivní vnímání blahobytu nezměnilo, přestože máme větší příjmy, za které si můžeme pořídit mnohem více. Průměrný pocit radosti vlastně klesl z hodnoty 7,5 na 7,2 (z 10).
Daniel Kahneman a Angus Deaton (2010) z Princeton University v článku: High income improves evaluation of life but not emotional well-being dokladují mimo jiné,
že nad určitou hranici příjmu žádný ze tří sledovaných parametrů spokojenosti se životem neroste. Tato hranice příjmu je nejspíše jiná pro různé zemně (životní náklady).
V době studie činila v USA $75000 ročně.
Podobnou křivku ukazuje tento článek https://www.richardcarrier.info/archives/13954 (anglicky).
Intuice mi přitom říká něco jako: "Čím víc peněz, tím budu spokojenější. Dvakrát víc peněz, bude to dvakrát lepší." Všimni si, že křivka pro malé příjmy roste nejdříve lineárně (tak jak říká intuice),
ale už zhruba od poloviční hodnoty někde kolem $35000 spokojenost se životem s rostoucím příjmem roste mírněji (křivka se konkávně zakulacuje) a pro vysoké příjmy dokonce klesá!
Ed Diener & Shigehiro Oishi (2000) v knize Money and happiness porovnávají příjmy lidí z mnoha zemí a jejich spokojenost se životem.
Na jedné straně jsou zemně jako Indie, Nigérie a Rumunsko, na druhém pólu země jako Japonsko, Švýcarsko a USA. Korelace mezi příjmem a životní spokojeností se ukázala být nízká (0,13).
Studie sice ukazuje, že rostoucí příjem má určitý vliv, zejména u tzv. chudších zemí, ale celkový vliv je malý.
I lidé z nejchudších skupin z relativně chudých národů (v peněžním smyslu) byli se svými životy celkem spokojeni.
Jo a pro Tebe, který si pořád myslíš, že míč z toho příkladu na konci předchozího dne stojí 100 Kč chci prozradit, že potom by o 1000 Kč dražší pálka musela stát 1100 Kč. Dohromady by to dělalo 1200 Kč a ne 1100 Kč. Míč tedy musí stát 50 Kč. Nic si z toho ale nedělej. Nejsi v tom sám. Naše nejsilnější intuice jsou často mylné. :)