Den 2
2 snadné činnosti, které přispějí k pocitu štěstí a radosti - ihned
V minulém dni jsem se dozvěděl, že svou spokojenost a pocit radosti mohu ovlivnit. Něco z toho, co budu prozkoumávat v dalších dnech jsou možná zásadní změny, ale jsou i maličkosti, které by stálo za to vyzkoušet hned. Nevyžaduje to nic složitého a efekt je okamžitý.
Vychutnávání
Často myslím na spoustu věcí, a tak trochu zapomínám žít šťastně tady a teď. Nejednou při pití horké čokolády, dobrého čaje či kávy myslím na něco úplně jiného. Na něco, co se stalo, kdo co řekl, co jsem řekl já, nebo co se bude dít, co musím zařídit. CHYBA! Proč čekat na něco vzdáleného? Není přeci důvod neužít si i drobné radosti právě teď. No ne?
Měl bych a chci zůstat v tom příjemném okamžiku, vychutnat si, co právě dělám, ocenit to. Věci, činnosti, možnosti a interakce s lidmi, které považuji za samozřejmé, a kterých si nijak nevážím často získají na hodnotě, až když o ně přijdu. To vše si lze užít. Stačí si jen uvědomit skutečnou cenu toho všeho. Proč čekat na nějaké potom, když si můžu vychutnat tento okamžik již TEĎ.
Michaela M., 25 let: Pocit, který každý uvnitř sebe vnímá jinak. Já ve svém životě věřím na vesmír. Kdykoliv mi poskytne jakoukoliv životní zkušenost, jedinou možnou odpovědí je pro mě vděčnost.
Za moji vděčnost a přijetí mi poté přichystá další a další situace, za které mohu být vděčná, protože vím, že dřív nebo později mi budou ku prospěchu.
V mém životě hrají velkou roli i špatné zkušenosti, protože právě ty mě posunuly dál a díky nim nyní žiji život, jaký jsem si představovala, proto jsem za ně nesmírně vděčná.
Vděčnost
Často řeším a přemýšlím nad tím, co je třeba změnit, co mě nepotěšilo, co není dobře, co by mohlo být lepší... A málokdy se zabývám tím, co se již podařilo, co mě potěšilo, za co jsem vděčný teď konkrétně nebo obecně a dlouhodobě. Obvykle si tyto dvě věci uvědomuji až s velkým odostupem. A to je škoda.
Vděčnost je přitom velmi pozitivní prožitek. Vděčnost si chci uvědomovat a prožívat častěji. Možná si každý večer můžu zapsat 3 nebo 5 věcí, za které jsem ten den vděčný a chvilku se jimi zaobírat. K vychutnávání a vděčnosti se ještě vrátíme v sedmém dnu.
Jana, S. mi psala:
...někdo udává psát pozitivní okamžiky - aby to fungovalo na 100%, nemělo by se jednat o výčet, ale podrobný popis té chvilky štěstí, to pak slouží k připomenutí a navození pocitu opakovaně.
Pomůže to ty radostné okamžiky uchovat a znovu prožít.
Znát nestačí
Vychutnávání a vděčnost jsou příjemné a pozitivní pocity a mohou tak přispět k šťastnějšímu životu. Je to logické, souhlasím s tím. Ale to NESTAČÍ!
Je třeba úsilí, vědomá snaha změnit staré návyky a zavést nové. Nejen co se týče vychutnávání a vděčnosti, ale všeho dalšího, o čem si popovídáme v dalších dnech.
V prvním dnu jsem zmínil příklad, který uváděl profesor Dan Gilbert o spokojenosti se životem na vozíku ve srovnání s velkou finanční výhrou. Ukázalo se, že můj předpoklad byl mylný. Příště se mylným intuicím budu věnovat detailněji.
Možná máš teď nutkání přečíst i další den a další. Já myslím, že pro dnešek nepotřebuješ víc znát. Potřebuješ zpomalit a nad informacemi přemýšlet, zkoušet je zavést do života. Kousek po kousku. Něco si třeba užij a vychutnej. :)
Myslím, že to byl Aristoteles kdo řekl: Jsme to, co opakovaně činíme. Dokonalost není čin, ale návyk.